Dračí doupě a původní Dungeons & Dragons

Na wikipedii se píše: "Dračí doupě je původní česká fantasy hra na hrdiny, kterou v roce 1990 vytvořilo nakladatelství Altar. Hra je inspirována americkou hrou Dungeons & Dragons." Jak moc je inspirovaná a co má DrD společného a včem se liší ve srovnání s původním D&D, v Mentzerově takzvané BECMI revizi z roku 1983 – 86 se pokusím alespoň rámcově nastínit v tomto článku. Je to takový nostalgický ponor do míst, kde se proplétají kořeny počátků her na hrdiny v USA i u nás. Čeká nás zajímavé srovnání dvou her které spojuje více, než by se mohlo na první pohled zdát.

O rozdílech mezi revizemi basicD&D (tedy předchůdce pozdější rozšířené advanced verze, známé jako AD&D), od původních hnědých knížek až po Rules Cyklopedii jsem již psal. Nyní bych se rád zaměřil na Mentzerovu BECMI (zkratka podle názvů jednotlivých dílů: Basic, Expert, Companion, Master, Immortal) revizi, protože to byla právě ona, která v největší míře inspirovala naše původní Dračí doupě o 15 let později.

Jestli mě paměť neklame, se vznikem Dračího doupěte to bylo tak, že původně vůbec nemělo jít o první českou hru na hrdiny. Po revoluci skupinka nadšenců kolem Martina Klímy chtěla vydat český překlad Dungeons & Dragons. Bohužel, vzhledem k ceně licence a velikosti českého trhu vyjednávání nakonec nedopadlo úspěšně a tak nezbyla jiná možnost, než udělat vlastní českou variantu, takový volně inspirovaný klon. Pravidla D&D byla samozřejmě chráněná licencí, takže systém se musel změnit, přesto mnohé základní prvky zůstaly zachovány (celkový koncept hry, rasy povolání a úrovně, celková vizáž a formát pravidel apod.).

Není sice v možnostech blogového článku porovnat vzájemně všechny sady DrD a D&D, přesto se pokusím alespoň nastínit, nejnápadnější podobnosti a rozdíly u obou základních sad.

BECMI byla revize pravidel rozdělena na pět příruček, jejichž názvy by se dali přeložit jako: základní pravidla, pravidla pro experty, průvodce, pravidla pro mistry a pravidla pro nesmrtelné. Každá sada byla rozdělena na dvě části: příručka pro hráče a příručka pro vypravěče. Basic postihoval základní pravidla a pravidla pro jednotlivé postavy (Bojovník, Kněz, Kouzelník, Zloděj, Elf, Půlčík, Trpaslík) od 1. do 3. úrovně. Expert pokračoval do úrovně 14, Companion končil 25. úrovní, Master pravidla potom završila celkový rozsah na 36. úroveň.

Co se formátu knihy týče, rozsah základních pravidel je u obou 64 stran a stránky obou her jsou rozděleny na tři sloupce. Alespoň v základních rysech se tedy DrD drželo stejné šablony. Rozdělilo pravidla na tři sady: Začátečníky (do 1. - 5. úroveň), Pokročilé (do 6. - 15. úroveň) a Experty (do 16. -  36. úroveň). I dělení na pravidla pro hráče a pravidla pro pána jeskyně zůstalo.  Všechny sady jsou také rozděleny podle barev (a obě základní spojuje červená a pokročilé modrá). 

 Obě pravidla začínají úvodním dobrodružstvím (v DrD je to známé Jarikovo dobrodružství na Šedém vrchu). Ta ukazují základní prvky hry a rozhodování je provedeno gamebookvou formou doplněnou o malé mapky. Po úvodním dobrodružství obě knihy následují výběrem postavy. Zde už nastávají první odlišnosti v systému. D&D ve své basic podobě nerozlišovalo povolání a rasy, výběr postav byl tedy ustálen na zmiňované: Bojovník, Kněz, Kouzelník, Zloděj, Elf, Půlčík, Trpaslík. Naproti tomu DrD má, pravděpodobně již po vzoru AD&D rasy a povolání oddělené. Kromě Trpaslíka, Hobita a Elfa přibyl ještě kudůk, kříženec mezi trpaslíkem a hobitem připomínající trochu Gnómy z AD&D a kroll který představoval tupou sílu, barbar, který je coby rasa snad českým unikátem (V D&D se vyskytoval jako nástavba povolání, nebo později jako povolání samostatné). U povolání jsou také změny. V původní verzi DrD až do verze 1.5 neexistoval kněz. Válečníka, Kouzelníka a Zloděje tu už najdeme. Rozšířeno je vše ještě o Hraničáře (opět povolání nacházející se za mořem až v AD&D) a český unikát - Alchymistu. Vlastnosti jsou v DrD a D&D takřka totožné až na to, že v DrD jich je jen pět, Moudrost není zahrnuta, což vzhledem k absenci kněze není nikterak nelogické. Vlastnosti se v DrD neurčují souhrnně hodem 3k6 jako v D&D, ale každé rasa a povolání má svou unikátní sadu rozsahů pro každou vlastnost, která se každá určuje specificky a snaží se tak dosáhnout jakési větší archetypálnosti. Samozřejmě vzhledem k licenci nešlo používat systém D&D, proto základní mechanika v DrD funguje odlišně a používá, otevřenou, šesti stěnou kostku na místo k20, navíc DrD neobsahuje záchranné hody a zavádí svůj vlastní, ne však tolik klíčový způsob tzv. „pastí“ (ve smyslu druhu hodu). 

Co musím říct, že mě osobně zaujalo, je jeden jistý detail, který se nachází dál v pravidlech. Všechny revize D&D před BECMI (tedy původní Gygaxovi hnědé knížky, Holmesův basic set i Moldvay-Cookova B/X) i všechny revize a edice po ní, měly magii, tedy popis kouzel zařazen až za popis jednotlivých povolání. U BECMI jsou však knězova kouzla zahrnuta přímo pod knězem a kouzelníkova kouzla přímo u kouzelníka. Přesně to stejné známe i z DrD.  DrD tak zachovalo určitý unikát v řazení obsahu, které žádná jiná verze pravidel D&D již neobsahovala.

Poté u obou následují tabulky zbraní a zbrojí (které jsou v DrD trochu rozsáhlejší a také se počtem blíží spíše AD&D) a pravidla pro boj a naložení. V Mentzerově setu pro hráče potom navazuje pasáž o přesvědčení, která je v DrD po pasáži popisující určování vlastností. I zde se DrD trochu odlišuje a původní osu řád – neutralita – chaos nahrazuje škálou: zákonné dobro – zmatené dobro – neutralita – zmatená zlo – zákonné zlo, což je jakýsi hybrid mezi jednoosou verzi z basic D&D a dvou osou verzi z AD&D (obsahující ještě osu: dobro – neutralita – zlo).  Vše je v obou hrách završeno souhrnným povídáním na téma hraní v družině, o počítání času a řešení světla, dělení pokladu nebo o roli mluvčího či mapovače.  Na konci je přiložený osobní deník.

 

 Následuje kniha určená pro Dungeon Mastera, potažmo Pána Jeskyně. Podobnost mezi knihami v kapitolách pokračuje, i když řazení je odlišnější než u části pro hráče. Největší rozdíl je kapitola o magických předmětech a pokladech, která je v D&D součástí DMovi části pravidel, zatímco v DrD jsou u Alchymisty, protože DrD žádné jiné kouzelné předměty, které by Alchymista nemohl vyrobit, nemá a poklady jsou tedy čistě v podobě klenotů samostatně umístěny těsně před bestiář.Dál je to trochu podobné. Nejprve obecná pravidla o vedení hry a podrobnější popis některých pravidel z pohledu vypravěče. Následuje bestiář. Závěrečné dobrodružství, v DrD je to Bílý hrad, je na konci pravidel, zde se řazení odpovídá předcházející revizí D&D (Moldvey – Cookově Basic/Expert setu), kde je také na konci zatímco v BECMI sadě dal Mentzer úvodní dobrodružství hned na začátek knihy pro Dungeon Mastera. Formát je ale opět podobný včetně šedých boxů s textem obsahující popis k přečtení. Další rozdíl v řazení jsou pravidla, nebo spíše návody pro tvorbu dungeonu. V DrD předchází bestiáři, zatímco v Mentzerově basic setu se nachází až za nestvůrami. 

Poslední řádky bych věnoval výčtu důležitých nestvůr, které mají tyto dvě hry společné stejně jsako celkový formát zápisu (s ohledem na rozdílnost systému):

Kromě totožných nemrtvých, obřího hmyzu, lykantropů, mýtických nestvůr, skřetů nebo barevných draků jsou to zejména: zelený hlen, moucha zlodějka, oživlé sochy, rzivý netvor, poletucha, vřesk a rosolová krychle :-)

Pokud bude zájem, zaměřil bych se někdy příště třeba na kouzelnická zaklínadla nebo srovnání zlodějů nebo přístup ke zkušenostem a jiné podrobnější záležitosti. Srovnání bylo samozřejmě z důvodu čtivosti a prostoru stručné.