T1: Village of Hommlet

Nad poklidným údolím se vznáší stín dávno zapomenuté hrozby a malou vesničku čekají velké změny a nebezpečí, pokud někdo nezasáhne včas. Agenti zla se plíží skrytě na nočním obzoru a kují temné plány o návratu již jednou poraženého zla. Úroda je mizerná a dobytek z podivných důvodů hyne. Okolní lesy potemněly, cesty se staly nebezpečnějšími a banditi se vrátili zpět. A přesto, že nikdo neví přesně proč, dávné legendy až nápadně přitahují mysl většiny těch, kteří nevědí, ale tuší a přemýšlejí. Legendy jsou to však staré a nejasné. Kde tedy začít pátrat po příčinách těchto událostí? Nikdo neví…

Rezenze původního modulu Village of Hommlet, považovaného za jednoho z předních představitelů klasické tvorby TSR z přelomu 70. a 80. let.

Village of Hommlet je klasický, 24 stránkový modul z roku 1979, designovaný pro postavy na 1. – 3. úrovni. Jeho autorem je Gary Gygax. Toto slavné dobrodružství se dočkalo i následné revize roku 1981, kde původní, monochromatickou obálku Davida A. Trampiera nehradila barevná obálka se zeleným okrajem, jejímž autorem byl Jeff Dee. Původní vydání obsahovalo ilustrace jak Trampiera tak David C. Sutherlanda. Modul nesl označení T1 a byl původně zamýšlen jako úvodní z větší série. Pokračováním měl být modul The Temple of Elemental Evil, který však Gygax, kvůli práci na jiných modulech (například Lost Caverns of Tsojcanth) a projektech stále odkládal. V jednom z rozhovorů připustil, že svůj podíl sehrála i jistá kreativní vyčerpanost a použití mnoha nápadů v jiných modulech. Nakonec o šest let později, roku 1985, vychází modul s označením T 1–4 The Temple of Elemental Evil. Tedy nešlo o pokračování série dílem T2, ale o kompilaci T1 a Gygaxových poznámek. Pod modelem byl podepsán Gygax a Mentzer (autor BECMI revize D&D). Do jak velké míry se jedná o Mentzerův nebo Gygaxův výtvor není dnes zřejmé, ale obecně se Mentzerovi přičítá velký autorský přínos. Tento produkt je do dnes přijímán různě. Skalní fanoušci původního Village of Hommlet modulu vyčítají přílišný odklon od původního stylu a náznaků, na druhou stranu se modul ToEE umístil na 4. místě v žebříčku nejlepších D&D dobrodružství všech dob, publikovaném v časopise Dragon roku 2004. Chrám živelného zla se dočkal i stejnojmenné počítačové adaptace od studia Atari, stejně jako pokračování pro 3E s názvem Return to The Temple of Elemental Evil, jehož autorem byl Monte Cook. Toto pokračování se ve výše uvedeném žebříčku umístilo na 8. místě.

Samotné dobrodružství nastiňuje příběh vesnice Hommlet, zasazené do herního prostředí Greyhawk (odvozeného od Gygaxovy kampaně). Okolí vesnice sužuje zvyšující se výskyt lapků a jiných nekalých živlů. Což připomíná události z minulosti, s nimiž je okolí vesnice spojeno. V dávných dobách totiž, poblíž blízkého města Nulb, nechvalně známého brlohu pašeráků, zlodějů a hrdlořezů ,vyrostl obávaný chrám. Byl zasvěcený temným silám, jež zahalily okolí zlem, morem a nebezpečím. Vše nakonec vyústilo ve velkou bitvu sil dobra a zla (nebo řádu a chaosu :-) ), kdy temné síly chrámu byly poraženy, nebo zahnány do jeho nitra a chrám byl uzavřen. Od té doby však uplynulo již mnoho let a přené místo, či konkrétní osud chrámu se rozplynuly v útržky legend a dohadů. Příběh tohoto modulu začíná příchodem postav do vesnice, kdy postupně začnou odhalovat jisté náznaky a pojítka, jež je nakonec dovedou do nedaleké rozvaliny, obývanou agenty zla. Tam zjistí, že Chrám možná nebyl uzavřen definitivně. Modul v tomto místě končí s mnoha otevřenými otázkami a možnostmi, které je možné samostatně rozvinout ve vlastní kampani. Podle popisu je zřejmé, že se nejedná o klasický dungeon crawl, ale spíše o dobrodružství typu sand-box s velkým prostorem pro zkoumání a volnost pohybu, interakce s cizími postavami apod. Samotné dobrodružství je designované jako pro začátečníky, obsahuje rady a doporučení, ale i mnoho prostoru na dokončení a propracování, takže není úplně vhodně pro vypravěče preferující vyložené vedení za ruku, bez potřeby přípravy nebo improvizace.

Jak úvodní popis naznačil, modul se skládá ze dvou hlavních částí, z vesnice Hommlet a nedalekého, skrytého sídla agentů zla, označeného jako Moathouse (polorozpadlá tvrz obehnaná vodním příkopem, pod kterou se nachází jeskyně).

Samotná vesnice je v mnoha ohledech velmi podrobně rozpracována. Kromě podrobné, dvoustránkové mapy s mnoha popisky, obsahuje i mapy několika důležitých stavení a domů ve , stejně jako nezbytné poznámky o vesnici, jejich obyvatelích a důležitých místech. Ve vesnici tak kromě nezbytného kováře, vojenské posádky, obchodníka a velkého, poměrně luxusního hostince s názvem „Welcome Wench“ (s detailním ceníkem služeb), najdeme velký chrám svatého Cutberta, rozestavěnou věž , obývanou dvěma vysloužilými dobrodruhy Burnem a Rufusem, druidský háj, kde působí starý druid hlásající starou víru a mnoho jiného. Všechna místa nastiňují stručné charaktery cizích postav nebo jiné háčky, které lze ve hře využít. Nižší kněz v chrámu měří charakter osob podle štědrosti darů, které chátrající chrám potřebuje. Jeho nadřízený, vrchní kněz, zase svou službu bere jako nutné zlo, které jej zdržuje od jeho mise. Nemůžeme ani opominout, že část obyvatel vesnice následuje ve víře sv. Cutberta, zatímco jiní preferují starou víru. Ve vesnici se také vyskytují agenti chrámu, o kterých však nikdo neví a je jen na postavách, jestli se jim podaří něco odhalit. Poměrně podrobný popis mnoha budov, včetně vybavení, dává tušit, že vesnice byla designována k poměrně podrobné interakci. Včetně možného okrádání návštěvníků hostince, nebo průzkumu různých domů apod. Kromě informací a případných úkolů, či improvizací řešených vztahů různých osob ve vesnici, je zde i možnost najmout pomocníky, včetně jedné z proslulých postav D&D. Žoviálního a na první pohled trochu neschopného Elma, který však později prokáže poměrně překvapivé schopnosti v kontrastu s tím, jak původně působil.

Jak jsem psal, vesnice skýtá mnoho možností. Ale jak sám Gygax v úvodu píše, od vypravěče se očekává, že osobnosti cizích postav prokreslí a vesnici vdechne život, což není úkol vyloženě jednoduchý a vyžaduje čas s přípravou nebo velké zkušenosti a improvizační schopnosti.

Druhá klíčová část modulu je již zmiňovaný, Moathouse, který postavy musejí vypátrat. Ve vrchní části rozpadající se tvrze, poté co postavy proniknou dovnitř a porazí nebo zaženou skupinu banditů, či exempláře přerostlého hmyzu a zvěře, zjistí, že se jedná o sídlo lapků, které síly zla platí jako kamufláž obývaného podzemí. Dole se nachází podzemí obývané nejen najatými gnolly a bugbeary, ale i nemrtvými, zlobrem, nebo obřím rakem v jezírku. Taky zde čekají tu nástrahy a samozřejmě hlavní padouch modulu. Proradný a samolibý kněz a služebních chrámu, Lareth the Bautiful. Samotný Moathouse, včetně jeho podzemí, není přehnaně velkým a komplexním místem, přesto nabízí poměrně mnoho prostoru pro zajímavé dobrodružství. Ne se všemi obyvateli je nutné bojovat, což nabízí různé možnosti řešení. Na druhou stranu třeba ghúlové mohou být pro postavy na nízkých úrovních poměrně smrtícími protivníky, což také postavy tlačí k ne úplně přímočarému přístupu. Konec modulu je poměrně otevřený. Lareth může uniknout, nebo jej postavy mohou přemoci či zajmout. Mohou se zde nacházet různé indicie či náznaky k dalšímu dobrodružství a je jen na Dungeon Masterovi a postavách, jaký potenciál z toho vytěží.

Celkově lze modul bezesporu považovat za nadprůměrný počin. Nabízí ve vyvážené míře všechny důležité prvky klasického fantasy dobrodružství. Od vesnice a interakce s cizími postavami, přes pátrání až po nepřátele a průzkum dungeonu. V tomto ohledu splňuje svůj cíl ukázat, jak by mělo takové hraní vypadat. S dobrým vypravěčem a neošizenou přípravou je celkem pochopitelné, že pro spoustu hráčů může znamenat kultovní záležitost (zejména pokud jde o první zkušenost s podobnou hrou) a bezesporu nabízí prostor minimálně na tři klasická sezení. Atmosférou nijak nevybočuje z klasického Gygaxova fantasy realismu/naturalismu a za velké plus lze považovat vysokou přehlednost a použitelnost, jako i důraz na ty správné detaily a informace. Největším úskalím je samozřejmě prezentace ze strany DMa. Platí to zejména pro vesnici se vší její komplexností a provázaností. Nevdechne-li vypravěč vesnici život, jak radí v úvodu Gygax a nevyužije-li některé načrtnuté detaily, stane se minimálně úvodní část mnohem více fádní a zkratkovitou, než může být. Druhou nevýhodou je mírně generický dojem z atmosféry, který není nezbytnou nutností, ale může vzniknout po malém důrazu na texturu nebo přehlédnutí některých osobitých souvislostí, které z prostředí dělají něco více než jen tradiční fantasy vesnici s blízkým dungeonem. Nad vesnicí se opravdu musí vznášet atmosféra tajemného, zapomenutého chrámu, který opět ožívá a který kdysi stál za zlem, jež stihlo toto okolí. Velmi nejasným a děsivým zlem, které se projevovalo v konkrétních věcech (neúroda, nákaza, bezcitní hrdlořezové apod.). Proto vypravěč, pokud chce využít opravdovou atmosféru modulu, nesmí zapomenout tento závoj hrozby nad vesnicí postupnými náznaky uplétat. Tajemní cizinci na nočním horizontu, zachmuřelé tváře vesničanů, zneklidňující zprávy obchodníků v hostinci, tajemná nákaza, na kterou uhynulo několik kusů dobytka, či podivná plíseň která nakazila obilí apod. Tyto věci nejsou v modulu řečeny, ale z historických náznaků i logiky vyplývají a navozují skutečně autentickou atmosféru, která může z dobrodružství, v kombinaci s ostatními prvky, vytvořit unikátní zážitek. Tento model ukázkově reprezentuje požadavky staré školy, kdy modul nemá nahrazovat kvalitu vypravěče, ale spíše ji umocňovat, o to je však zrádnější a náročnější.

Hodnocení:

• Originalita: 3 (Na první pohled, zejména z dnešního pohledu, spíše tradiční námět reprezentující klasický model fantasy dobrodružství, který obsahuje i osobité myšlenky a vyvážený poměr různorodých prvků. Dobře udělaný standart, který se stal klasikou a při dobrém vedení může vyznít mnohem lépe, než se na první pohled zdá, v takovém případě za 4)
• Atmosféra a styl: 3 (Skutečná atmosféra se nachází spíše v detailech, náznacích a potenciálu, které může na první pohled přebít tradiční, generické šablony. Ty by však měly sloužit spíše jako pojítko než základ. Pokud však dokážete atmosféru autenticky probudit, zkominovat s retro prvky a prezentovat v tradiční podobě staré školy, bude to za 4.
• Design: 4 (Velmi propracovaná a vyvážené kombinace mini-sandboxu a menšího dungeonu s značným potenciálem pro interakci a nadprůměrnou mírou komplexnosti)
• Použitelnost: 4 (učebnicově provedená prezentace, která efektivně spojuje přehlednost a použitelnost, i otevírá možnosti do budoucna, avšak klade velký důraz na dopracování některých prvků nebo improvizaci)
• Náročnost: 3 (Náročnost na postavy je spíše průměrná a vzhledem ke Gygaxově naturalisticko/realistickému nastavení je do velké míry odvislá na vedení DMa. Na toho jsou, kromě toho, kladeny i vysoké nároky co se týče prezentace – viz poslední odstavec).

Celkové hodnocení: 68% (76%)

Subjektivní hodnocení z play testu: 7/10

(část temnějšího potenciálu zůstala spíše v náznaku – nejen díky velké komplexnosti a určitým rezervám v přípravě, ale i kvůli malému důrazu na logické dovedení atmosférického potenciálu do autentického vyznění souvislostí. Přesto velmi dobrý zážitek a fungující výsledek, jak ze strany hráčů tak ze strany vypravěče.

Rezence:

• Grognardia
  
• RPG.net
• Reviews from R´lyeh
• Dragonsfoot
  

Následující odstavec může obsahovat spoilery!

A na co se můžete těšit? Na obchodníky, kteří tajně informují síly zla a prodávají náhražku svěcené vody. Kováře schovávajícího kouzelné kladivo pod kovadlinou a některé vesničany s magickými předměty ve skříních (asi z utajovaných dobrodružství nebo po předcích :)), místnost s truhlou, kde se bortí strop, skluzavku do krypty, kromě zmiňovaného obřího raka v jezírku také obří žáby a stonožky, bitky na rozpadlém ochozu, obří pavouci číhající v rozpadlé věži, nespokojení gnollové, kteří jsou málo placení, oproti Bugbearům v blízké místnosti a mnoho dalšího...